Hříšníci.cz

Tak co už se školíš?To je ale počasí co?přilétla mi smska jednoho
březnového dne.
Počasí na to , že byla polovina března bylo studené a sněžilo, ale
bohužel nemrzlo a tak všechen sníh co napadl se brzo měnil v
všudepřítomnou
čvachtanici. Školení začínalo okolo desáté dopoledne a podle složení
osazenstva to nevypadalo ,že by byla nuda.Jelikož moje pracovní
zaměření je
technické , byl větší počet účastníků mužského rodu a nás žen bylo
jako vždy pomálu.Jenže já od samého začátku věděla proč jsem vlastně
tady.Hlavním účelem mého pobytu mimo domov nebylo proškolení v
novinkách v mém oboru,ale možnost potkat jeho.Neviděli jsme se od
lednového setkání .Občas jsme si psali a tak jsme o sobě věděli.
Týden před školením jsem slavila narozeniny a tak jsem toto setkání
brala jako dodatečný dárek .
Školení probíhalo v obvyklém tempu a já byla myšlenkami jinde.Měli
jsme domluvený čas navečer kdy se pro mne zastaví .Mou hlavou
prolétali scénáře co bychom asi mohli dělat , přece jen město je
veliké a možností kam jít mnoho.Bylo šest večer a já čekala na
domluveném místě. A najednou přilétla další smska Ahojky …Zdržel
jsem se v práci , ale už jsem na cestě…Pa . A tak jsem počkala dalších
20 minut a zvoní mi telefon a tam on: Kdepak jsi ???Nikde Tě tu
nevidím?Tak mu vysvětluji , kde vlastně čekám a tak za pár minut
zastavuje přede mnou jeho auto. Nasedám do auta ,řekneme si ahoj a
letmo se políbíme na rty…Jeho chlípný pohled při prvním kontaktu
očí mluví za všechno…Ptám se co má v plánu , ale přesně vím co
bude následovat.
Nabízí mi , že se můžeme stavit na večeři , ale můj žaludek v tuto
chvíli není schopen cokoli přijmout a tak odmítám s tím , že nemám
hlad. Cesta trvá okolo 20 minut, vidím i na něm , že je trochu
nervozní , protože přejíždí odbočku na které měl sjet .Povídáme si a
občas mi řekne kde právě jsme a co je tam zajímavého.Město moc
neznám a tak s povděkem přijímám jeho komentáře.
Jeho byteček je na docela frekventované ulici. Už je tma a moje
orientační schopnosti ženy v tuto chvíli fungují sotva na padesát
procent.po vystoupení z auta mám jakési pochyby a tak navrhuji, že
bychom se mohli ještě projít.Ale jemu se nechce je opravdu zima a
snaží se mi uklidnit tím , že mě obejme a říká: Neboj nemyslím si o
Tobě nic špatného , vždyť nemusíme nic dělat a můžeme prokecat třeba
celý večer. Trochu mi to uklidní , ale ne moc. Neznámé prostředí
dělá také své. Snažím se trochu se zorientovat a zapamatovat si cosi
co by mi utkvělo v paměti. Je to pár maličkostí spíš drobností co mi
zaráží.Na obchůdku kde nakupujeme něco k pití a snědku je ještě
vánoční výzdoba.Jinak nic zajímavého.
Byteček je ve staré zástavbě a číslo mi uniká , uniká mi i jméno na
vizitce dveří.Uvnitř je útulno a hlavně
teploučko.Nějak jsem z toho čekání venku rozklepaná , ale snažím se
na sobě nedat nic znát. On to stejně poznává a říká mi :„Můžeme si
opravdu jen povídat.Na malou milisekundu mu uvěřím.Pouští televizi ,
jdou zrovna večerní zprávy a otázka:“Nebude Ti vadit když si sundám
kalhoty, je to zvyk". Odpovídám:„Nebude , jsi přece doma ".Bez
ostychu sundavá džíny a sedá si vedle mě na sedačku.Snažím se začít
o něčem mluvit, ale ani se k tomu nedostávám.Začínáme se vášnivě
líbat a jeho ruce mi začínají rozepínat knoflíček po knofllíčku u mé
halenky.Je jich na ní spousta a jsou drobounké, ale jeho velké silné
prsty si s nimi dobře poradí.Zhlédne můj dekolt dmoucí se z bílé
podprsenky a vydá podivný zvuk ,cosi jako zachraptění či zahrčení.
Jsem už v polo leže a on přede mnou klečí a rozepíná mi zip u kalhot
a objevuje moje bílé krajkové kalhotky.Opět vydá ten zvuk a stahuje
ze mne kalhoty.Nadzvedá mi zadeček a jeho jazyk mi hladí bříško a
dráždí přes kalhotky kundičku.Cítím , že jsem vzrušená a najednou
jsem nahá a cítím jak se mi dobývá jazykem do mých nejtajnějších
míst mé kundičky. "Je krásně mokrá " říká a začíná mi ji projíždět
nejdříve jedním prstem a pak přidává druhý.Až má prsty úplně mokré a
strká si je do svých úst, aby ochutnal její chuť a když se ji nabaží
dává ochutnat i mě.A říká :“Tak to je to co jsem po Tobě tenkrát
chtěl.„Dívám se mu do očí a nemohu se odtrhnout , moje prsty se
zanoří do mého "mokrého“ nitra akdyž jsou pořádně zmáčené dostává tu
pravou „ochutnávku“ po které naposled tolik toužil.