Hříšníci.cz

****„Stojím u Alberta“ přiletěla mi smska jedno lednové sobotní odpoledne.
Mé srdíčko se rozbouchalo jako o závod.Konečně ho uvidím na živo.Rychlým krokem jsem přešla dvě ulice co nás dělily od sebe.Stál tam …nejistota ze mě byla cítit na každém kroku…Říkáme si ahoj a hned přichází otázka … Díváš se nějak zklamaně?Odpovídám mu : „Nejsem zklamaná , jen mi překvapilo, že vypadáš úplně jinak než na fotce“ . Pro vaši informaci vypadal mnohem lépe.
Mé předchozí odhodlání , že k němu nesednu do auta je rázem pryč.V hlavě mi jen bleskne myšlenka …risknu to.
Nasedáme do jeho auta a chce navést někam kde bychom si mohli v klidu u kávy popovídat. Je to kousek a tak přejíždíme o pár ulic dál k příjemné hotelové restauraci.

Restaurace je prázdná a tak si vybíráme místa u malého stolku trochu stranou , kam pomalu nevidí ani obsluha baru.Než si sedneme tak se konečně oficiálně představíme a dáme si letmý polibek.Pohodlně usedáme blízko sebe a on začíná o sobě povídat.Nemohu se na jeho řeč vůbec soustředit a pociťuji , že mi část všeho zajímavého co o sobě povídá uniká do nenávratna.Občas i já o sobě něco povím , ale spíš mluví on.Z jeho vyprávění je znát , že toho za život dost zajímavého prožil .
Jsem rozrušená na nejvyšší možnou míru a najednou slyším otázku? „Tak co jak to vidíš Ty?Zkusíme to spolu?“
S chvějícím hlasem odpovídám něco v tom smyslu , že ano. Přisedá ke mě blíž a dotýká se mne a stále se mi dívá do očí. Můj mozek je úplně mimo, a pak slyším .„Sáhni ať cítíš jak jsem vzrušený.“.Mé „slušné“ JÁ bojuje s mým druhým „hříšnickým“ JÁ co mi dovedlo až sem a pro tentokráte prohrává .Mám strašnou chuť se ho opravdu dotknout a tak se má ruka pohne směrem k jeho dmoucímu rozkroku až moje teplá dlaň ucítí tvrdost jeho ztopořené mužství.
Cítím vzrušení po celém těle.. několikrát se líbáme a proplétáme navzájem jazyky a pak slyším jak mi šeptá do ucha.„Chtěl bych dát ochutnat“.Jsem roztěkaná a tak si říkám , asi jsem špatně rozumněla a nedochází mi zatím smysl té věty a tak se po chvilce ptám co to říkal…Chtěl bych vědět jak chutná…Dáš mi ji ochutnat?Konečně chápu smysl toho co by chtěl a v mém nitru opět začíná boj..Vkládá se do něj i má mysl a v někollika okamžicích to probírá ze všech možných i nemožných stran..A opět jeho šepot…a naléhání ..strká mi do mých horoucích úst svůj prst a já ho saji a olizuji..Jeho dlaň mi zkušeně vjíždí do rozkroku a svírá mi přes oděv mou mokrou kundičku..V jeho očích vidím vzrušení a čeká jak zareaguji …Říká mi ..„Udělám z Tebe zvířátko“..Opět se nádherně líbáme…Mé dlaně se znovu dotýkají jeho stehen a míří k rozkroku…mám strašnou chuť se znovu ujistit jak ho má přítomnost vzrušuje…Slyším jak říká něco v tom smyslu, že mu nádherně „stojí“ a má pravdu.. Jsem jako omámená …nevím k čemu to přirovnat .
Snad je to touto pro mě neobvyklou situací , tak jeho přítomností ,kterou podtrhuje krásná vůně pánského parfému…Další šepot s otázkou Jestli chceš …uděláme si to …a ptá se zda je v městečku možnost sehnat příhodné místečko, kde bychom měli klid to provést…
Najednou ve mě začne hlodat mé první JÁ a říká mi ..Neblbni a vzpamatuj se …buď opatrná a pomalu začínám opět vnímat realitu.Poznává na mě, že couvám a už nenaléhá.
Tak nějaký čas ještě sedíme a povídáme si…čas běží a najednou oba zjišťujeme, že se budeme muset rozloučit.Ještě při oblékání se líbáme a jeho dlaň mi tisne kundičku a projíží až na zadeček.Zase se mě zmocňuje ta opojná mámivá vůně..a vzrušivý chtíč, který vidím po celou dobu v jeho tmavých očích.Pak už jen trošku rozpačitá cesta na parkoviště a tam poslední chvílka loučení.
Šeptá mi po posledním polibku …"Uděláme si to?"Já už ale vím, že tento večer to bohužel nebude…