Hříšníci.cz

Při své každodenní práci s pornem, jsem si začala uvědomovát pár věcí, které jsem možná dřív věděla, ale né tak intenzivně jako teď. Jednoduše – neuvědomovala jsem si to.
Třeba jsem přišla na to, že se mi hrozně líbí chlapský pozadí. Tedy, pozadí se mi líbilo vždy, hezky kulatý, pevný, ale nejlépe v gatích na který jsem fetišistka. Teď jsem ale přišla na to, že mě hrozne vzrušuje ten zářez mezi půlkami.. proste obnažené pozadí, celá ta čárka, i zepředu když je kousek toho zářezu vidět pod pytlíkem, je to něco, co mě vnitřně rozechvívá a vzbuzuje to ve mně touhu. Když vidím pěknej zadek na nějakým videu, přemýšlím, kdy asi budu mít šanci se tím pohledem, nebo i dotekem pokochat ve skutečnosti. Ani vlastně nevím, co bych s tím místečkem chtěla dělat. Možná, až někdy budu dobře naladěná o tom začnu psát povídku, to přijdou myšlenky a představy samy.
Také, ač jsem si myslela, že díky té dlouhé absenci sexu už jsem spíše jen na chlapy, zjistila jsem, že mě ženy stále přitahují. Potřebuju sice chlapa na vztah, ale kdyby se teď v mojem okolí vyskytla přitažlivá žena, a chtěla by do toho se mnou jít, asi bych to zkusila.
Nicméně, jsou to zatím jen slova, ne moc ženských se mi líbí tak, že bych s nimi něco chtěla mít. Vlastně v mojem životě takový byly asi jen čtyři. Vlastně pět, když budu počítat i tu, se kterou jsem vlastně čirou náhodou spadla do té částečně realizované trojky. S tou by mě to ale nenapadlo, kdyby se mi před očima nezačala líbat s mojim (v té době už) bejvalým klukem.
No, asi by mě napadlo i víc věcí, co mi porno ukázalo, ale tyhle dvě byly nejzásadnější.

Kdysi, už dřív, mi L. psal smsku, že mu mám napsat celé své jméno a datum narození, že veze nějakou léčitelku. Napsala jsem mu to, ale moc jsem si od toho neslibovala. V pátek, když jsme jeli z tréninku, stavili jsme pro ni. L. ji odvážel domů, a ona mezitím říkala na co přišla. Říkala, že uši mám zdravé, že všechno to jde od ledvin. Byla jsem překvapena, protože dost léčitelů mi též říkalo že mám špatné jen ledviny. Další překvapení bylo, když jsem se podívala, co mi napsala jako léčbu. Kapky.. a ty názvy si pamatuji. Jednou už jsem je měla, od jiné léčitelky. Takže na tom asi opravdu něco bude, ona o mě nic nevěděla, neviděla mě, věděla jen to že špatně slyším, kdy jsem se narodila a jak se jmenuju, přesto mi udělala diagnózu a léčebný plán stejně, jako již někdojiný před ní. Mluvili jsme o tom, a došla jsem k závěru, že za všechno může ten vybočený dvanáctý hrudní obratel. Jednou jsem četla, že když je vybočený, že tlačí na něco s ledvinama – buď nerv nebo nějaké cesty, už nevím. Léčitelka souhlasila, že by to mohlo být tím, a když jsem jí řekla, že podle fyzioterapeutky to nejde srovnat, odpověděla, že to jde. Reflexní terapií. Říkala, že to L. naučí, tak mi pak bude na noze rovnat záda :) zní to celé srandovně, dostat se od sluchu až k chodidlům, ale jestli to vyjde, pak odejde možná příčina, pak nasadím dietu a ty kapky, ledviny se vzpamatují, a já budu opět slyšet. Jsem zvědavá, jestli když jsem jako malá vyvolávala duchy, jestli mi řekli pravdu, že slyšet začnu až mi bude 32let, nebo jestli začnu dřív :) . Doufám že dřív.